I přestože je celkové daňové zatížení na Slovensku znatelně nižší než v Česku, ekonomové na Slovensku se domnívají, že snížení daní, pomůže nastartovat zpomalující ekonomiku. Babišova vláda (ANO) o tom neuvažuje.
Slovensko přijalo zákon, který snižuje daň z příjmu menším firmám a živnostníkům z 21 na 15 procent a dále také daň z přidané hodnoty (DPH) na některé druhy potravin z 20 na 10 procent.
Čeští ekonomové hodnotí politiku pozitivně.
„Snižování daní je jistě dobrý nápad, pokud neohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a zároveň je vhodně strukturováno. Slovensko sice má celkovou bilanci vládního sektoru v mírném deficitu, primární bilance bez úroků z dluhu je ale kladná a určitý prostor ke snížení daní existuje, aniž by byla ohrožena stabilita poměru dluhu k HDP,“ řekl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Tamní opozice má jiný názor. Mluví o předvolebním kupování voličů, protože vládní koalice zároveň zvýšila i některé rodičovské příspěvky a přiznala, že toto opatření povede k zhoršení hospodaření rozpočtu.
Zvyšování daní v Česku
Česko se snaží o zvýšení daní dvěma způsoby. První je velmi oblíbené zachování zdraví lidu přes spotřební daň u cigaret a alkoholu. Druhý způsob jde cestou rozšiřování daňového základu skrze EET.
Pokud je řeč o rozšíření EET na všechny obory, vláda schválila kompenzaci snížení DPH na některé služby a zboží jako vodné a stočné nebo točené pivo na nejnižší desetiprocentní sazbu.
Na druhou stranu vláda chystá zvýšení daně na hazardu a novou daň z výher nad 100 tisíc korun (to platí i na státem organizovanou Účtenkovku).
„Vše s cílem získat více peněz na sociální dávky a mzdy ve veřejném sektoru při zachování stávajících dlouhodobě neudržitelných systémů penzí a zdravotnictví,” komentoval Dufek.