5 chyb, které dělají OSVČ v přehledech pro ČSSZ

S daňovým přiznáním podávají živnostníci i přehledy pro pojišťovnu a ČSSZ. Tyto chyby se stále opakují. Problémy dělají mimo jiné úhrny zaplacených záloh i počet měsíců.

Nepodaný přehled

Živnostníci, kteří nepodávají přiznání, musí také podat přehled. Přehledy musí podat každý podnikatel, který alespoň část roku vykonával samostatnou výdělečnou činnost. I podnikatel s nulovými příjmy tak musí přehled podat. S tím rozdílem, že se přehled podá jako tzv. „nulový“.

Špatně určený úhrn zaplacených záloh

Další častou chybou je výše úhrnu zaplacených záloh na pojistné. Dobrým podkladem pro správné vyplnění přehledu je tzv. inventura OSVČ, kterou ČSSZ začátkem roku živnostníkům odeslala. Nezapomeňte, že od loňska platí nová splatnost záloh.

Chybný počet měsíců výkonů činnosti

OSVČ dále často chybují při vyplňování počtu měsíců výkonu činnosti, jestliže ji nevykonávaly po celý rok, a také při rozdělování měsíců na hlavní a vedlejší, kdy za chybu je považován vyšší počet měsíců vedlejší činnosti, než eviduje OSSZ.

Chybný odečet celých měsíců

Další poměrně častou chybou je špatně provedený odečet celých měsíců, po které živnostníci pobírali
dávky peněžité pomoci v mateřství (PPM), nebo dávky za dočasnou pracovní neschopnost. 

Špatný variabilní symbol OSVČ

Poslední častou chybou je špatný variabilní symbol v přehledu u ČSSZ. Na rozdíl od zdravotní pojišťovny, je to u ČSSZ speciální číslo, které je přiděleno každému podnikateli při registraci.

Nečekaná kontrola z berňáku není nic neobvyklého, může dojít i na vás

Nečekaná kontrola potkala i malou podnikatelku Dagmar z Brna. Dagmar podniká delší dobu s galantérií, za svého času měla dalších 25 zaměstnanců a dva velké podniky. Bohužel onemocněla a rozhodla se nadále udržet jen jeden menší podnik. Proto vykázala jeden měsíc menší DPH než za minulý rok téhož měsíce. Reakce berňáku byla okamžitá.

Živnostnice nechápe, jak může návštěva úředníků na základě nižšího DPH po provozovnách chodit. Podle ní by stačilo, aby si podnikatel vzal na dva týdny dovolenou a rázem bude mít problémy s finanční správou.

Úředníci přiznávají, že šetření z důvodu poklesu tržeb jsou zcela běžné. Podnikatelé se prověřují, než jim je prokázána jakákoliv vina. Ke kontrole stačí opravdu malý pokles odvodu DPH. Nastává, ale i horší případ a to mimořádně nadměrný odpočet, to s kontrolou může počítat podnikatel stoprocentně. Kontrola může přijít z živnostenského úřadu, hygienické stanice nebo potravinářské inspekce.

Podpora rodinných firem ze strany státu, co se pro ně chystá nového?

Rodinné firmy tvoří páteř naší ekonomiky a proto je podpora ze strany státu velmi důležitá. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s partnery připravilo komplexní podporu rodinných podniků, která spočívá jak ve zvýšení informovanosti, vzdělávání, organizace akcí, tak ve využití nových finančních nástrojů z dílny Českomoravské záruční a rozvojové banky. 

V březnu by mělo dojít k zavedení registrace rodinných firem. Tu s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR nyní rozebíhá AMSP ČR. Firmy, které budou u AMSP ČR registrovány jako rodinné, by mohly čerpat z podpor pro tento typ firem.

„Rodinné firmy jako velmi účinný a zároveň velmi náročný způsob podnikání si zasluhují pozornost a podporu od orgánů místní i státní správy. Podpora vložená do českých rodinných firem zůstává v naší zemi,“ shrnuje Libor Musil autor projektu Rodinná firma, který se snaží intenzivně podporovat rodinné podnikání. Podpora ve formě školeních, kulatých stolů a spolupráce s univerzitní platformou a spoustu dalšího. Autoři projektu se snaží motivovat k zakládání nových českých firem a motivovat zejména novou generaci nástupníků rodinných firem.

Podnikatelů přibývá. Minulý rok přibylo nejvíce podnikatelů za 6 let

Podnikání loni ukončilo 45 tisíc lidí a dalších 35 tisíc podnikatelů bylo vymazáno z Registru ekonomických subjektů. Celkem tedy bylo v České republice zrušeno 80 tisíc podnikatelských oprávnění pro fyzické osoby. Data uvedla společnost CRIF.

Počet podnikatelů, kteří každý rok roste, je od roku 2014 velmi stabilní. V těchto letech začalo každý rok podnikat mezi 57 a 60 tisíci fyzickými osobami. Statistiky ukázaly, že vzniklo nejvíce podnikatelů za 6 let. „Trochu jinou situaci jsme ale zaznamenali u počtu lidí, kteří se svým podnikáním končili. Podle našich odhadů skončilo loni se svým podnikáním o čtyři tisíce lidí méně, než bylo obvyklé v několika minulých letech,“ dodává Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau s tím, že v uplynulých letech končilo kolem 48–50 tisíc podnikatelů ročně.

Podnikatelé nejčastěji končili v obchodu

Nejvíce lidí ukončilo své podnikání v obchodu (13522), ve zpracovatelském průmyslu (5818) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (5681).

Nejvíce podnikatelů tak přibylo ve zpracovatelském průmyslu (2846), v profesních, vědeckých a technických činnostech (1909) a v informačních a komunikačních činnostech (1902). Počet podnikatelů se naopak snížil v obchodu, a to o 7809, a v ubytování a stravování, kde ubylo 453 podnikatelů.

Letošní přehled důležitých termínů pro daňové přiznání

Podání přiznání beztrestně do 8. dubna

Základní lhůta pro podání daňového přiznání zůstává stejná. OSVČ, kterým nepomáhá s daňovým přiznáním daňový poradce, by měly přiznání podat do středy 1. dubna. V opačném případě musí podat přiznání do 1. července. Lhůta je o 3 měsíce prodloužena, ale pouze když do 1. dubna doloží skutečnost, že využívají služeb daňového poradce na příslušný finanční úřad (9. července podnikatelé s daňovým poradcem).

Podobně jako v předešlých letech platí pětidenní „doba hájení“, během které se mohou OSVČ s přiznáním beztrestně opozdit. Podle daňového řádu totiž začíná nabíhat penále až 6. den a činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení. Když výše penále nepřekročí 200 korun, penále nebudou předepsány správcem daně. Tudíž bez rizika sankce lze podat daňové přiznání ještě 8. dubna.

Pokud vyjde podnikateli v přiznání nedoplatek na dani, měl by jej uhradit také 1. dubna (1. července v případě podnikatele s daňovým poradcem). I zde se podnikatelé mohou opozdit, protože úroky z prodlení začínají nabíhat až pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti. Beztrestně lze tedy zaplatit daň ještě 7. dubna (8. července podnikatelé s daňovým poradcem).

Přehledy na začátku května

U sociálního pojištění došlo ke změně. Zálohy se platí vždy v kalendářním měsíci, ke kterému se pojistné vztahuje. U podání přehledů pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu platí, že se podávají nejpozději do jednoho měsíce od doby, kdy mají podat podnikatelé daňové přiznání.

OSVČ bez daňového poradce musí přehledy odevzdat do pondělí 4. května. Vzhledem k tomu, že 1. května je svátek a následující dva dny víkend. Pokud OSVČ využívají služeb daňového poradce, musí přehledy podat do 1. srpna. Do konce dubna musí tuto skutečnost doložit místní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.

Přehled změn, které čekají podnikatele v roce 2020

EET

V květnu 2020 jsou naplánovány poslední dvě vlny EET. Povinnost evidovat budou mít nově řemeslníci, advokáti i lékaři.

Pro někoho by mohla být příznivá možnost offline režimu, která bude uskutečnitelná při splnění určitých podmínek. Jedná se o režim, který poskytne vystavit účtenku z bločku účtenek, které si předem podnikatel vyzvedne na finančním úřadě. Tento systém by nahradil klasickou elektronickou evidenci. Za každé kalendářní čtvrtletí pak podnikateli nastává povinnost poslat oznámení o tržbách na finanční úřad.

Offline režim nebude dostupný pro každého. Musí jít o fyzickou osobu, která není plátcem z přidané hodnoty. Neprovozuje podnikatelskou činnost s více než 2 zaměstnanci a zároveň nesmí výše příjmů poplatníka z evidovaných tržeb přesáhnout za 4 bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí 600 000 Kč a předpokládaná výše těchto příjmů ve 12 bezprostředně následujících kalendářních měsících nesmí přesáhnout 600 000 Kč. V žádosti o povolení režimu můžou podnikatelé narazit na problém zejména při odhadování budoucích tržeb. Přestože je začátek naplánovaný až na květen, tak již teď mohou podnikatelé podávat žádosti o jeho povolení.

DPH

Společně se změnou zákona o evidenci tržeb přijde od května také snížení DPH na 10 % u těchto produktů:

  • domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany
  • úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí (vodné)
  • odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi (stočné)
  • služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech
  • opravy a úpravy oděvů a textilních výrobků
  • kadeřnické a holičské služby
  • pitná voda dodávaná odběratelům vodovodem podle zákona o vodovodech a kanalizacích
  • knihy, e-knihy a audioknihy

Stát si bez ptaní a bez úroků půjčí 24 miliard

Vláda se rozhodla posunout lhůtu, kterou má stát na to, aby vrátil podnikatelům nadměrný odpočet DPH o 15 dní. Zprvu by se mohlo zdát, že o nic nejde. Ve skutečnosti se jedná o nevratný bezúročný úvěr sjednaný jednostranně ve prospěch státu.


Prodloužením lhůty pro vrácení nadměrného odpočtu u DPH z 30 dní na 45 dní přestěhuje vláda natrvalo 24 miliard korun z účtů podnikatelů do státních a obecních rozpočtů.

Ministerstvo financí odůvodnilo své rozhodnutí tím, že bude moct lépe zacílit své kontroly, protože plátcům bude v pochybných případech vracet nespornou část odpočtu a nebude zadržovat celý odpočet. Nepochopitelný je fakt, že se prodloužení týká všech poplatníků včetně těch, kteří kontrolováni nejsou. A těch je naprostá většina.

Vláda se brání, že tato lhůta je v porovnání s ostatními členy EU jedna z nejkratších. Nikde v EU, ale nejsou kontroly v takovém rozsahu jako u nás prostřednictvím kontrolních hlášení a EET, a to navíc v pohodlném elektronickém formátu.

Pro upřesnění můžeme citovat zprávu k novele zákona
o DPH zavádějící kontrolní hlášení v roce 2016:

„Významným faktorem je zde reálná časovost. Správce daně v okamžiku podání kontrolního hlášení disponuje údaji, které mu umožňují provést včasnou analýzu a identifikovat možná spojení plátců, která neoprávněně odčerpávají finanční prostředky formou vyplácených nadměrných odpočtů. Jde tedy o nástroj rychlé a zároveň přesné identifikace plátců, ke kterým se váže riziko zkrácení daňové povinnosti.“



Průzkumy ukazují, že nejlepší podmínky pro podnikání mají ženy v USA! Jak je na tom Česko?

Nejvíce žen v podnikání je v Ugandě, Ghaně a Botswaně, ale nejlepší podmínky pro podnikání mají ženy v USA, potvrdil průzkum Mastercard Index of Women Entrepreneurs 2019. Průzkum porovnává 58 zemí, ve kterých žije 80 procent výdělečně činných žen na světě.  Hned po Spojených státech amerických se umístil Nový Zéland a Kanada. Česko se umístilo na 43. místě. V Česku vlastní 22, 4 % firem právě ženy.


Firmy ve vlastnictví a pod vedením žen jsou významným katalyzátorem hospodářského růstu a přínosem pro všechny. Naše studie upozorňuje na ty ženy, jimž se dostatečného prostoru nedostává a které jsou kvůli přetrvávající nerovnosti mezi pohlavími a vyloučení stále v nevýhodě,“ uvedla místopředsedkyně představenstva Mastercardu Ann Cairnsová.

Z celkem 58 zemí stoupla v žebříčku oproti minulým rokům řada zemí. Největším skokanem je Francie, která stoupla o neuvěřitelných 22 míst, jejíž posun způsobil téměř dvojnásobný nárůst míry podnikatelské aktivity žen. Druhý největší pokrok zaznamenala Indonésie o celých 13 míst.

Studie nám ukazuje, že podnikání nemusí nutně souviset s bohatstvím a rozvinutostí trhu. Příkladem jsou země jako Ghana a Uganda, kde jsou podmínky pro podnikání na nižší úrovni než u jiných rozvinutých zemí. I přesto se drží na vrcholku žebříčku s nejvyšším počtem podnikajících žen.

V hodnocení podmínek pro podnikání se Česko výrazně propadlo

Česku patří 41. místo v hodnocení o nejlepší podmínky pro podnikání. Lepší je Rusko, Polsko i Německo. Na prvních příčkách se umístil Nový Zéland, Singapur a HongKong. Hodnocení vychází z každoroční zprávy Doing Business 2020, kterou zveřejnila Světová banka (SB).

Zpráva sleduje, jakým způsobem v jednotlivých zemích regulační opatření ovlivňují podnikatelskou aktivitu. Zpráva Doing Business 2020 zahrnuje 190 států. Z Visegrádské čtyřky si nejlépe vede Polsko, které se umístilo těsně před Českem na 40. místě. Slovensko obsadilo 45. příčku a Maďarsko 52. místo.

Ruská federace skončila na 28. místě a to zejména díky dobrému umístění v kategorii zahájení podnikání a vyřízení stavebního povolení. Česko je v této kategorii až na 134. místě a 157. místě.

Na druhou stranu ČR dominuje v podmínkách pro zahraniční obchod, kde se s dalšími státy dělí o první příčku.

Překvapivě Česko předběhlo Nizozemsko, které nedopadlo dobře v kategoriích získání úvěru a ochrany menšinových investorů. Dále za ČR skončila Itálie nebo Lucembursko.



Slovensko snížilo daně. V Česku to v plánu není.

I přestože je celkové daňové zatížení na Slovensku znatelně nižší než v Česku, ekonomové na Slovensku se domnívají, že snížení daní, pomůže nastartovat zpomalující ekonomiku. Babišova vláda (ANO) o tom neuvažuje.

Slovensko přijalo zákon, který snižuje daň z příjmu menším firmám a živnostníkům z 21 na 15 procent a dále také daň z přidané hodnoty (DPH) na některé druhy potravin z 20 na 10 procent.

Čeští ekonomové hodnotí politiku pozitivně.

„Snižování daní je jistě dobrý nápad, pokud neohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a zároveň je vhodně strukturováno. Slovensko sice má celkovou bilanci vládního sektoru v mírném deficitu, primární bilance bez úroků z dluhu je ale kladná a určitý prostor ke snížení daní existuje, aniž by byla ohrožena stabilita poměru dluhu k HDP,“ řekl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Tamní opozice má jiný názor. Mluví o předvolebním kupování voličů, protože vládní koalice zároveň zvýšila i některé rodičovské příspěvky a přiznala, že toto opatření povede k zhoršení hospodaření rozpočtu.

Zvyšování daní v Česku

Česko se snaží o zvýšení daní dvěma způsoby. První je velmi oblíbené zachování zdraví lidu přes spotřební daň u cigaret a alkoholu. Druhý způsob jde cestou rozšiřování daňového základu skrze EET.

Pokud je řeč o rozšíření EET na všechny obory, vláda schválila kompenzaci snížení DPH na některé služby a zboží jako vodné a stočné nebo točené pivo na nejnižší desetiprocentní sazbu.

Na druhou stranu vláda chystá zvýšení daně na hazardu a novou daň z výher nad 100 tisíc korun (to platí i na státem organizovanou Účtenkovku).

„Vše s cílem získat více peněz na sociální dávky a mzdy ve veřejném sektoru při zachování stávajících dlouhodobě neudržitelných systémů penzí a zdravotnictví,” komentoval Dufek.