Založ firmu online

I přestože je celkové daňové zatížení na Slovensku znatelně nižší než v Česku, ekonomové na Slovensku se domnívají, že snížení daní, pomůže nastartovat zpomalující ekonomiku. Babišova vláda (ANO) o tom neuvažuje.

Slovensko přijalo zákon, který snižuje daň z příjmu menším firmám a živnostníkům z 21 na 15 procent a dále také daň z přidané hodnoty (DPH) na některé druhy potravin z 20 na 10 procent.

Čeští ekonomové hodnotí politiku pozitivně.

„Snižování daní je jistě dobrý nápad, pokud neohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a zároveň je vhodně strukturováno. Slovensko sice má celkovou bilanci vládního sektoru v mírném deficitu, primární bilance bez úroků z dluhu je ale kladná a určitý prostor ke snížení daní existuje, aniž by byla ohrožena stabilita poměru dluhu k HDP,“ řekl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Tamní opozice má jiný názor. Mluví o předvolebním kupování voličů, protože vládní koalice zároveň zvýšila i některé rodičovské příspěvky a přiznala, že toto opatření povede k zhoršení hospodaření rozpočtu.

Zvyšování daní v Česku

Česko se snaží o zvýšení daní dvěma způsoby. První je velmi oblíbené zachování zdraví lidu přes spotřební daň u cigaret a alkoholu. Druhý způsob jde cestou rozšiřování daňového základu skrze EET.

Pokud je řeč o rozšíření EET na všechny obory, vláda schválila kompenzaci snížení DPH na některé služby a zboží jako vodné a stočné nebo točené pivo na nejnižší desetiprocentní sazbu.

Na druhou stranu vláda chystá zvýšení daně na hazardu a novou daň z výher nad 100 tisíc korun (to platí i na státem organizovanou Účtenkovku).

„Vše s cílem získat více peněz na sociální dávky a mzdy ve veřejném sektoru při zachování stávajících dlouhodobě neudržitelných systémů penzí a zdravotnictví,” komentoval Dufek.

Nezáleží na výši daně ani na závažnosti pochybení, při kontrolním hlášení můžete dostat vysokou pokutu, která je předem daná. Podívejte se na 8 příkladů, které by se vám neměli stát.

Příklad č. 1

Stihnete podat přiznání k DPH, ale opozdíte se s kontrolním hlášením. Protože jsme jen lidé, nemusí se to stát jen jednou. Finanční úřad vám vyměří pokutu 1000 Kč za pozdně podané kontrolní hlášení. Ale Pokutu 1000 Kč vám FÚ může prominout jen jednou za rok.

Příklad č. 2

Když zjistíte, že jste zaúčtovali jednu z přijatých faktur omylem dvakrát, účetní přijde na chybu 11.3.2019, ale následné kontrolní hlášení podá až 20.3.2019 z důvodu každoročního množství práce na daňových přiznáních v březnu. Bohužel v následném kontrolním hlášení účetní chybně napíše datum a to více než 5 pracovních dnů po zjištění nesprávných údajů. A máme tu další pokutu za 1000 Kč.

Příklad č. 3

Finanční úřad Vám může udělit pokutu 10 000 Kč, když podáte kontrolní hlášení až po výzvě správce daně. Bohužel na to nebude mít vliv správně podané DPH ani vzorně uhrazená daň.

Příklad č. 4

V měsíci nevystavíte žádné faktury a neuplatníte nárok na odpočet DPH. Následnou výzvu k podání kontrolního hlášení díky tomu ignorujete. Další měsíc vám zcela jistě přijde platební výměr na pokutu 50 000 Kč, protože jste na výzvu nepodali negativní kontrolní hlášení.

Příklad č. 5

Účetní se splete v jednom údaji na faktuře. Finanční úřad pošle výzvu ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne oznámení výzvy. Účetní z důvodu dovolené nestihne včas zareagovat a finanční úřad se odvděčí pokutou ve výší 30 000 Kč za pozdní reakci na výzvu ke změně údajů.

Příklad č. 6

Nereagování na výzvy se za žádnou cenu nevyplácí. Pokutu 30 000 Kč dostanete, když nepotvrdíte správnost původního kontrolního hlášení předepsanou formou potom co vám přijde výzva ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení.

Příklad č. 7

Formáty kontrolního hlášení jsou další důležitá věc, pokud pošlete formát pdf místo formátu xml a nestihnete zareagovat posláním opravného hlášení, čeká vás pokuta 50 000 Kč.

Příklad č. 8

Za neúplné vyplnění kontrolního hlášení hrozí dle nového ustanovení pokuta až do výše 500 tisíc Kč z důvodu ztěžování správy daně z přidané hodnoty. 

Své podnikání ukončilo v první polovině roku 7 908 kapitálových firem, to je o třetinu víc než minulý rok. Analýzy ukazují, že by letos mohl zaniknout rekordní počet firem.

„Za prvních šest měsíců 2019 zaniklo více firem než za celý rok 2012, 2013, 2014 a 2015. Podnikatelské aktivy nejčastěji ukončovaly firmy 9–11 let staré, tedy založené v období krize, v letech 2008 až 2010,“ dodala analytička Bisnode.

„Z necelých osmi tisíc společností, které byly v prvních šesti měsících letošního roku zrušeny, jich 87 % bylo zlikvidováno a ostatní zanikly formou fúze s jiným podnikatelským subjektem nebo jiným způsobem. „Podíl firem, které podnikání ukončí likvidací roste od roku 2015 a to i přes to, že proces likvidace je časově i finančně náročný proces,“ uvedla dále Petra Štěpánová z Bisnode.

Nejméně zaniklých firem bylo v roce 2014 celkem 5 144. Podíl zaniklých firem byl 20,68 %. V porovnání s letošním rokem je podíl více než dvakrát větší (51,16 %). Nutno podotknout, že je to pouze za první polovinu roku.

Čistý přírůstek tzv. rozdíl mezi počtem vzniklých a zaniklých firem se stále snižuje, i přes to, že se každý rok počet firem zvyšuje. Nejvíce zaniklých firem je každoročně v Praze. Z 7908 zaniklých firem sídlilo 58% v Praze.

Toto je 5 nejčastějších zaniklých oborů:

• Pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostí
• Nespecializovaný velkoobchod
• Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení
• Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti
• Maloobchod v nespecializovaných prodejnách

Některé přestupky se dají promlčet, záleží na tom, o jaký přestupek se jedná. Když jde o přestupek , za který zákon stanoví pokutu s horní hranicí sazby alespoň 100 000 Kč, promlčecí lhůta představuje 3 roky. Pokud je horní hranice sazby nižší, promlčí se váš přestupek již za rok. Lhůta začíná běžet po dni spáchání přestupku, u trvajícího přestupku začíná lhůta až následující den po odstranění protiprávního jednání.

Právnická nebo podnikající fyzická osoba má podle zákona o evidenci tržeb tyto povinnosti:

• vystavení účtenky kupujícímu
• zaslání údajů o evidované tržbě správci daně datovou zprávou
• umístění informačního oznámení
• zajištění autentizačních údajů nebo certifikátu pro evidenci tržeb
  tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití

Pokuta až 500 tisíc korun hrozí podnikateli, který nevystaví účtenku a nezašle údaje o evidované tržbě. Při porušení umístění nebo zajištění certifikátu činí pokuta 50 tisíc korun.