Podnikatelů přibývá. Minulý rok přibylo nejvíce podnikatelů za 6 let

Podnikání loni ukončilo 45 tisíc lidí a dalších 35 tisíc podnikatelů bylo vymazáno z Registru ekonomických subjektů. Celkem tedy bylo v České republice zrušeno 80 tisíc podnikatelských oprávnění pro fyzické osoby. Data uvedla společnost CRIF.

Počet podnikatelů, kteří každý rok roste, je od roku 2014 velmi stabilní. V těchto letech začalo každý rok podnikat mezi 57 a 60 tisíci fyzickými osobami. Statistiky ukázaly, že vzniklo nejvíce podnikatelů za 6 let. „Trochu jinou situaci jsme ale zaznamenali u počtu lidí, kteří se svým podnikáním končili. Podle našich odhadů skončilo loni se svým podnikáním o čtyři tisíce lidí méně, než bylo obvyklé v několika minulých letech,“ dodává Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau s tím, že v uplynulých letech končilo kolem 48–50 tisíc podnikatelů ročně.

Podnikatelé nejčastěji končili v obchodu

Nejvíce lidí ukončilo své podnikání v obchodu (13522), ve zpracovatelském průmyslu (5818) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (5681).

Nejvíce podnikatelů tak přibylo ve zpracovatelském průmyslu (2846), v profesních, vědeckých a technických činnostech (1909) a v informačních a komunikačních činnostech (1902). Počet podnikatelů se naopak snížil v obchodu, a to o 7809, a v ubytování a stravování, kde ubylo 453 podnikatelů.

Letošní přehled důležitých termínů pro daňové přiznání

Podání přiznání beztrestně do 8. dubna

Základní lhůta pro podání daňového přiznání zůstává stejná. OSVČ, kterým nepomáhá s daňovým přiznáním daňový poradce, by měly přiznání podat do středy 1. dubna. V opačném případě musí podat přiznání do 1. července. Lhůta je o 3 měsíce prodloužena, ale pouze když do 1. dubna doloží skutečnost, že využívají služeb daňového poradce na příslušný finanční úřad (9. července podnikatelé s daňovým poradcem).

Podobně jako v předešlých letech platí pětidenní „doba hájení“, během které se mohou OSVČ s přiznáním beztrestně opozdit. Podle daňového řádu totiž začíná nabíhat penále až 6. den a činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení. Když výše penále nepřekročí 200 korun, penále nebudou předepsány správcem daně. Tudíž bez rizika sankce lze podat daňové přiznání ještě 8. dubna.

Pokud vyjde podnikateli v přiznání nedoplatek na dani, měl by jej uhradit také 1. dubna (1. července v případě podnikatele s daňovým poradcem). I zde se podnikatelé mohou opozdit, protože úroky z prodlení začínají nabíhat až pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti. Beztrestně lze tedy zaplatit daň ještě 7. dubna (8. července podnikatelé s daňovým poradcem).

Přehledy na začátku května

U sociálního pojištění došlo ke změně. Zálohy se platí vždy v kalendářním měsíci, ke kterému se pojistné vztahuje. U podání přehledů pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu platí, že se podávají nejpozději do jednoho měsíce od doby, kdy mají podat podnikatelé daňové přiznání.

OSVČ bez daňového poradce musí přehledy odevzdat do pondělí 4. května. Vzhledem k tomu, že 1. května je svátek a následující dva dny víkend. Pokud OSVČ využívají služeb daňového poradce, musí přehledy podat do 1. srpna. Do konce dubna musí tuto skutečnost doložit místní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.

Přehled změn, které čekají podnikatele v roce 2020

EET

V květnu 2020 jsou naplánovány poslední dvě vlny EET. Povinnost evidovat budou mít nově řemeslníci, advokáti i lékaři.

Pro někoho by mohla být příznivá možnost offline režimu, která bude uskutečnitelná při splnění určitých podmínek. Jedná se o režim, který poskytne vystavit účtenku z bločku účtenek, které si předem podnikatel vyzvedne na finančním úřadě. Tento systém by nahradil klasickou elektronickou evidenci. Za každé kalendářní čtvrtletí pak podnikateli nastává povinnost poslat oznámení o tržbách na finanční úřad.

Offline režim nebude dostupný pro každého. Musí jít o fyzickou osobu, která není plátcem z přidané hodnoty. Neprovozuje podnikatelskou činnost s více než 2 zaměstnanci a zároveň nesmí výše příjmů poplatníka z evidovaných tržeb přesáhnout za 4 bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí 600 000 Kč a předpokládaná výše těchto příjmů ve 12 bezprostředně následujících kalendářních měsících nesmí přesáhnout 600 000 Kč. V žádosti o povolení režimu můžou podnikatelé narazit na problém zejména při odhadování budoucích tržeb. Přestože je začátek naplánovaný až na květen, tak již teď mohou podnikatelé podávat žádosti o jeho povolení.

DPH

Společně se změnou zákona o evidenci tržeb přijde od května také snížení DPH na 10 % u těchto produktů:

  • domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany
  • úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí (vodné)
  • odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi (stočné)
  • služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech
  • opravy a úpravy oděvů a textilních výrobků
  • kadeřnické a holičské služby
  • pitná voda dodávaná odběratelům vodovodem podle zákona o vodovodech a kanalizacích
  • knihy, e-knihy a audioknihy

Stát si bez ptaní a bez úroků půjčí 24 miliard

Vláda se rozhodla posunout lhůtu, kterou má stát na to, aby vrátil podnikatelům nadměrný odpočet DPH o 15 dní. Zprvu by se mohlo zdát, že o nic nejde. Ve skutečnosti se jedná o nevratný bezúročný úvěr sjednaný jednostranně ve prospěch státu.


Prodloužením lhůty pro vrácení nadměrného odpočtu u DPH z 30 dní na 45 dní přestěhuje vláda natrvalo 24 miliard korun z účtů podnikatelů do státních a obecních rozpočtů.

Ministerstvo financí odůvodnilo své rozhodnutí tím, že bude moct lépe zacílit své kontroly, protože plátcům bude v pochybných případech vracet nespornou část odpočtu a nebude zadržovat celý odpočet. Nepochopitelný je fakt, že se prodloužení týká všech poplatníků včetně těch, kteří kontrolováni nejsou. A těch je naprostá většina.

Vláda se brání, že tato lhůta je v porovnání s ostatními členy EU jedna z nejkratších. Nikde v EU, ale nejsou kontroly v takovém rozsahu jako u nás prostřednictvím kontrolních hlášení a EET, a to navíc v pohodlném elektronickém formátu.

Pro upřesnění můžeme citovat zprávu k novele zákona
o DPH zavádějící kontrolní hlášení v roce 2016:

„Významným faktorem je zde reálná časovost. Správce daně v okamžiku podání kontrolního hlášení disponuje údaji, které mu umožňují provést včasnou analýzu a identifikovat možná spojení plátců, která neoprávněně odčerpávají finanční prostředky formou vyplácených nadměrných odpočtů. Jde tedy o nástroj rychlé a zároveň přesné identifikace plátců, ke kterým se váže riziko zkrácení daňové povinnosti.“



Průzkumy ukazují, že nejlepší podmínky pro podnikání mají ženy v USA! Jak je na tom Česko?

Nejvíce žen v podnikání je v Ugandě, Ghaně a Botswaně, ale nejlepší podmínky pro podnikání mají ženy v USA, potvrdil průzkum Mastercard Index of Women Entrepreneurs 2019. Průzkum porovnává 58 zemí, ve kterých žije 80 procent výdělečně činných žen na světě.  Hned po Spojených státech amerických se umístil Nový Zéland a Kanada. Česko se umístilo na 43. místě. V Česku vlastní 22, 4 % firem právě ženy.


Firmy ve vlastnictví a pod vedením žen jsou významným katalyzátorem hospodářského růstu a přínosem pro všechny. Naše studie upozorňuje na ty ženy, jimž se dostatečného prostoru nedostává a které jsou kvůli přetrvávající nerovnosti mezi pohlavími a vyloučení stále v nevýhodě,“ uvedla místopředsedkyně představenstva Mastercardu Ann Cairnsová.

Z celkem 58 zemí stoupla v žebříčku oproti minulým rokům řada zemí. Největším skokanem je Francie, která stoupla o neuvěřitelných 22 míst, jejíž posun způsobil téměř dvojnásobný nárůst míry podnikatelské aktivity žen. Druhý největší pokrok zaznamenala Indonésie o celých 13 míst.

Studie nám ukazuje, že podnikání nemusí nutně souviset s bohatstvím a rozvinutostí trhu. Příkladem jsou země jako Ghana a Uganda, kde jsou podmínky pro podnikání na nižší úrovni než u jiných rozvinutých zemí. I přesto se drží na vrcholku žebříčku s nejvyšším počtem podnikajících žen.

V hodnocení podmínek pro podnikání se Česko výrazně propadlo

Česku patří 41. místo v hodnocení o nejlepší podmínky pro podnikání. Lepší je Rusko, Polsko i Německo. Na prvních příčkách se umístil Nový Zéland, Singapur a HongKong. Hodnocení vychází z každoroční zprávy Doing Business 2020, kterou zveřejnila Světová banka (SB).

Zpráva sleduje, jakým způsobem v jednotlivých zemích regulační opatření ovlivňují podnikatelskou aktivitu. Zpráva Doing Business 2020 zahrnuje 190 států. Z Visegrádské čtyřky si nejlépe vede Polsko, které se umístilo těsně před Českem na 40. místě. Slovensko obsadilo 45. příčku a Maďarsko 52. místo.

Ruská federace skončila na 28. místě a to zejména díky dobrému umístění v kategorii zahájení podnikání a vyřízení stavebního povolení. Česko je v této kategorii až na 134. místě a 157. místě.

Na druhou stranu ČR dominuje v podmínkách pro zahraniční obchod, kde se s dalšími státy dělí o první příčku.

Překvapivě Česko předběhlo Nizozemsko, které nedopadlo dobře v kategoriích získání úvěru a ochrany menšinových investorů. Dále za ČR skončila Itálie nebo Lucembursko.



Slovensko snížilo daně. V Česku to v plánu není.

I přestože je celkové daňové zatížení na Slovensku znatelně nižší než v Česku, ekonomové na Slovensku se domnívají, že snížení daní, pomůže nastartovat zpomalující ekonomiku. Babišova vláda (ANO) o tom neuvažuje.

Slovensko přijalo zákon, který snižuje daň z příjmu menším firmám a živnostníkům z 21 na 15 procent a dále také daň z přidané hodnoty (DPH) na některé druhy potravin z 20 na 10 procent.

Čeští ekonomové hodnotí politiku pozitivně.

„Snižování daní je jistě dobrý nápad, pokud neohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a zároveň je vhodně strukturováno. Slovensko sice má celkovou bilanci vládního sektoru v mírném deficitu, primární bilance bez úroků z dluhu je ale kladná a určitý prostor ke snížení daní existuje, aniž by byla ohrožena stabilita poměru dluhu k HDP,“ řekl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Tamní opozice má jiný názor. Mluví o předvolebním kupování voličů, protože vládní koalice zároveň zvýšila i některé rodičovské příspěvky a přiznala, že toto opatření povede k zhoršení hospodaření rozpočtu.

Zvyšování daní v Česku

Česko se snaží o zvýšení daní dvěma způsoby. První je velmi oblíbené zachování zdraví lidu přes spotřební daň u cigaret a alkoholu. Druhý způsob jde cestou rozšiřování daňového základu skrze EET.

Pokud je řeč o rozšíření EET na všechny obory, vláda schválila kompenzaci snížení DPH na některé služby a zboží jako vodné a stočné nebo točené pivo na nejnižší desetiprocentní sazbu.

Na druhou stranu vláda chystá zvýšení daně na hazardu a novou daň z výher nad 100 tisíc korun (to platí i na státem organizovanou Účtenkovku).

„Vše s cílem získat více peněz na sociální dávky a mzdy ve veřejném sektoru při zachování stávajících dlouhodobě neudržitelných systémů penzí a zdravotnictví,” komentoval Dufek.

Drobné chyby, které vám pořádně provětrají peněženku

Nezáleží na výši daně ani na závažnosti pochybení, při kontrolním hlášení můžete dostat vysokou pokutu, která je předem daná. Podívejte se na 8 příkladů, které by se vám neměli stát.

Příklad č. 1

Stihnete podat přiznání k DPH, ale opozdíte se s kontrolním hlášením. Protože jsme jen lidé, nemusí se to stát jen jednou. Finanční úřad vám vyměří pokutu 1000 Kč za pozdně podané kontrolní hlášení. Ale Pokutu 1000 Kč vám FÚ může prominout jen jednou za rok.

Příklad č. 2

Když zjistíte, že jste zaúčtovali jednu z přijatých faktur omylem dvakrát, účetní přijde na chybu 11.3.2019, ale následné kontrolní hlášení podá až 20.3.2019 z důvodu každoročního množství práce na daňových přiznáních v březnu. Bohužel v následném kontrolním hlášení účetní chybně napíše datum a to více než 5 pracovních dnů po zjištění nesprávných údajů. A máme tu další pokutu za 1000 Kč.

Příklad č. 3

Finanční úřad Vám může udělit pokutu 10 000 Kč, když podáte kontrolní hlášení až po výzvě správce daně. Bohužel na to nebude mít vliv správně podané DPH ani vzorně uhrazená daň.

Příklad č. 4

V měsíci nevystavíte žádné faktury a neuplatníte nárok na odpočet DPH. Následnou výzvu k podání kontrolního hlášení díky tomu ignorujete. Další měsíc vám zcela jistě přijde platební výměr na pokutu 50 000 Kč, protože jste na výzvu nepodali negativní kontrolní hlášení.

Příklad č. 5

Účetní se splete v jednom údaji na faktuře. Finanční úřad pošle výzvu ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne oznámení výzvy. Účetní z důvodu dovolené nestihne včas zareagovat a finanční úřad se odvděčí pokutou ve výší 30 000 Kč za pozdní reakci na výzvu ke změně údajů.

Příklad č. 6

Nereagování na výzvy se za žádnou cenu nevyplácí. Pokutu 30 000 Kč dostanete, když nepotvrdíte správnost původního kontrolního hlášení předepsanou formou potom co vám přijde výzva ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení.

Příklad č. 7

Formáty kontrolního hlášení jsou další důležitá věc, pokud pošlete formát pdf místo formátu xml a nestihnete zareagovat posláním opravného hlášení, čeká vás pokuta 50 000 Kč.

Příklad č. 8

Za neúplné vyplnění kontrolního hlášení hrozí dle nového ustanovení pokuta až do výše 500 tisíc Kč z důvodu ztěžování správy daně z přidané hodnoty. 

Nejvíce zaniklých firem od roku 2012

Své podnikání ukončilo v první polovině roku 7 908 kapitálových firem, to je o třetinu víc než minulý rok. Analýzy ukazují, že by letos mohl zaniknout rekordní počet firem.


„Za prvních šest měsíců 2019 zaniklo více firem než za celý rok 2012, 2013, 2014 a 2015. Podnikatelské aktivy nejčastěji ukončovaly firmy 9–11 let staré, tedy založené v období krize, v letech 2008 až 2010,“ dodala analytička Bisnode.

„Z necelých osmi tisíc společností, které byly v prvních šesti měsících letošního roku zrušeny, jich 87 % bylo zlikvidováno a ostatní zanikly formou fúze s jiným podnikatelským subjektem nebo jiným způsobem. „Podíl firem, které podnikání ukončí likvidací roste od roku 2015 a to i přes to, že proces likvidace je časově i finančně náročný proces,“ uvedla dále Petra Štěpánová z Bisnode.

Nejméně zaniklých firem bylo v roce 2014 celkem 5 144. Podíl zaniklých firem byl 20,68 %. V porovnání s letošním rokem je podíl více než dvakrát větší (51,16 %). Nutno podotknout, že je to pouze za první polovinu roku.

Čistý přírůstek tzv. rozdíl mezi počtem vzniklých a zaniklých firem se stále snižuje, i přes to, že se každý rok počet firem zvyšuje. Nejvíce zaniklých firem je každoročně v Praze. Z 7908 zaniklých firem sídlilo 58% v Praze.

Toto je 5 nejčastějších zaniklých oborů:

  • Pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostí
  • Nespecializovaný velkoobchod
  • Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení
  • Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti
  • Maloobchod v nespecializovaných prodejnách

Jaké hrozí sankce u EET a kdy se promlčí?

Některé přestupky se dají promlčet, záleží na tom, o jaký přestupek se jedná. Když jde o přestupek , za který zákon stanoví pokutu s horní hranicí sazby alespoň 100 000 Kč, promlčecí lhůta představuje 3 roky. Pokud je horní hranice sazby nižší, promlčí se váš přestupek již za rok. Lhůta začíná běžet po dni spáchání přestupku, u trvajícího přestupku začíná lhůta až následující den po odstranění protiprávního jednání.

Právnická nebo podnikající fyzická osoba má podle zákona o evidenci tržeb tyto povinnosti:

  • vystavení účtenky kupujícímu
  • zaslání údajů o evidované tržbě správci daně datovou zprávou
  • umístění informačního oznámení
  • zajištění autentizačních údajů nebo certifikátu pro evidenci tržeb
    tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití

Pokuta až 500 tisíc korun hrozí podnikateli, který nevystaví účtenku a nezašle údaje o evidované tržbě. Při porušení umístění nebo zajištění certifikátu činí pokuta 50 tisíc korun.